Koza kamerunská

Chov Kamerunských koz

Vítejte na našich stránkách věnovaných chovu kamerunských koz

V západní anglofonní oblasti Kamerunu, kde jsou krásné lesy, pastviny, jezera a řeky místní komunity jsou vedeny králi, jejichž titul je dědičný a jsou vysoce uznáváni. Impozantní dřevěný palác je místo,kde žijí tito králové-fonové a jejich velká rodina a personál. Palác Fundong je fascinující, vypadá jak středověká stavba. Místní fon mluví přes tlumočníka. Fon z Bali má německé vzdělání, rád vám nabídne své vyhlášené palmové víno. Fon z Bafut, Abumbi II vládne nad ostatními fony v oblasti. Je ještě relativně mladý, ale má již 55 manželek, jeho otec jich měl 152. Mnoho zábavy s nimi a jeho rodinou lze užít během dubnového obřadu sekání trávy, kdy se z této trávy pak opravuje střecha paláce. Obvykle se při tomto obřadu velmi hoduje a konzumuje množství palmového vína. Vedeni úvahou, že takto zajímavá země v jejímž čele stojí takové osobnosti, si zaslouží i v naší české kotlině náležitou propagaci, rozhodli jsme se pro založení malého chovného stáda kamerunských koz.

Naše stádo se skládá ze tří chovných koz a jednoho moc šikovného kozla Pišty Hufnágla. Kozy se jmenují Róza, Líza a Mája. Kamerunská koza je barevně a typově nejednotné a nenáročné plemeno. Nejčastější zbarvení je černé, černobílé, někdy hnědé, žluté nebo šedé. Naše stádo je zbarveno do funebrácké černé. Kozy i kozli jsou rohatí s krátkýma ušima, plemeno je odolné proti trypanosomě, což je parazitní onemocnění šířené mouchou tse-tse. Tato nemoc však v našich končinách zatím nehrozí, nicméně osobně znám několik lidí, o nichž se důvodně domnívám, že spavou nemoc mají, protože jsou schopni usnout kdykoli a kdekoli. Typickou vlastností kamerunských koz je schopnost dobře lézt po stromech, na kterých se ve své domovině pasou. Živí se trávou, listy keřů a stromů. V našich podmínkách měly během léta možnost okusovat větve hrušní, ale i mladých osik, jasanů a břízek. Kromě listí si však vydatně pochutnávaly i na spadaných hruškách a švestkách v našem ovocném sadu. Toto plemeno je typické, charakterizované normálním vývojem trupu, avšak s abnormálně krátkými končetinami. Rozměry: délka těla 80-90 cm, délka ocasu 10-12 cm, výška v kohoutku 40-50 cm, hmotnost 25-30 kg. Kamerunské kozy se nedojí. Samice je 150 až 170 dnů březí, 2x do roka. Rodí většinou 1-3 mláďata vážící 1 až 2,5 kg. Koza se dožívá dle informace z wikipedie věku maximálně 15 let, což dosud ověřit neumíme. Kozy obojího pohlaví jsou vždy neagresivní, přátelské, je možno k nim bez obav pustit i malé děti. Valnou část krmné dávky uhradí pastvou.

Kozy jsou poměrně náročné na prostor, pokud nemají velký výběh, mají tendence utíkat, což se nám stalo právě nyní v zimě, kdy se podplazily pod spodním drátem ohradníku, aby vyrazily k blízkému krmelci, kde hodovaly – bohužel – na úkor lesní zvěře. Když jsme toto zjistili, učinili jsme příslušná opatření a kozy mají s krmelcem po žížalkách. Kozy mají 2x v roce kůzlata, která veškeré mléko spotřebují. Kozy se celoročně chovají společně s kozlem, koza ihned po odstavu kůzlat jde znovu do říje. Na krmení jsou tyto kozy poměrně nenáročné. V zimě je základem krmné dávky seno, je lepší začátkem zimy zkrmit nejprve otavu a seno z první seče, které obsahuje více vitamínů nechat až na předjaří, kdy je potřeba vitamínů zvýšená. V zimě dostávají naše kozy také jadrné krmivo, a to zhruba 200 gramů na kozu a den. Lze podat mačkaný oves, ovesné vločky, ječný či ovesný šrot. To smícháme s okopaninami, my podáváme hrubě nakrouhanou krmnou řepu nebo cukrovkové řízky. Kamerunské kozy jsou značně otužilé, bez problémů snesou i mrazy. Přes léto jim stačí přístřešek, kam se ukryjí před deštěm. Přes zimu jim stačí i nezateplená stáj. V našem případě si oblíbily průmyslový fóliovník s hlubokou podestýlkou ze slámy. Protože mají kozy přes zimu méně pohybu, je dobré zjara upravit paznehty, na což používáme kleště zn. Felco. V případě poranění kopýtek, používáme bukový dehet. Je dobré, aby kozy kamerunské žily ve stádu. Stačí i menší skupina koz. Samotné se cítí deprimované a není jim dobře. Našim kozám statečně sekunduje stádo ovcí.

Kozy se nám za naši péči odměnily prvními kůzlátky. Mája porodila první kozičku a Róza má dva výstavní kozlíky. Jediná, která zatím zaostává, je koza Líza. Nicméně věříme, že i tato black lady brzy přivede na svět svoje první kůzlátka. Porody byly zatím bezproblémové a kůzlátkům jsem ošetřili pupeční pahýl alamicynem a očkovali jsme je Covexinem 10 proti klostridiím.
Pokud se ale stane, že kůzle uhyne, musíme zabránit zánětu vemene. Koze je třeba podávat pár dní jen seno a vodu. Mléko neoddojujeme, ale koze vtíráme do vemene mast Aphlegmin, která zabraňuje záně- tům.
Na závěr lze konstatovat, že jsou to přizpůsobivá a obratná zvířata s tvrdou konstitucí, snadno zdolávají náročnější překážky. Dosahují váhy 10 až 12 kg. Za příznivých podmínek může mít kozička ještě v tom roce, kdy se narodila, vlastní kůzlata. Kůzlata se rodí matce po březnosti trvající 150 až 170 dnů a kůzlata se rodí v průběhu celého roku. Mléko kozy slouží pouze pro výživu kůzlat.

Péče o paznehty koz

Pravidelná péče o paznehty je jak u koz, tak i u ovcí a skotu je jednou ze základních chovatelských
činností, která přímo ovlivňuje zdraví zvířat, ale také jejich užitkovost. Nepravidelná nebo zanedbaná
péče o paznehty u koz může vyústit v kulhavost, která je nejen pro zvíře velmi bolestivá (ošetřování
je povinností každého chovatele - při výrazném zanedbání lze toto počínání chovatele označit i za
týrání zvířete), ale výrazně mění i chování kozy. Kulhavá koza se snaží omezit jakýkoliv pohyb,
protože ten je spojen s výraznou bolestí a dochází k těmto jevům:

• koza přestává našlapovat na bolestivou končetinu - snaží se jí odlehčit
• koza přestává našlapovat na chodidlovou část paznehtu,dochází k volbě alternativního pohybu
• kleknutí si a pohybu po zápěstí

Omezený pohyb výrazně ovlivňuje i příjem krmiva - ochota chodit je velmi nízká - koza jak na pastvině, tak i ve volné stáji omezuje příjem krmiva z toho vyplývají tyto problémy
- metabolické problémy, hubnutí, celkové zhoršení zdravotního stavu, kulhavost a snížený příjem krmiva
- snížení produkce mléka, nižší přírůstky hmotnosti, kulhavost a neochota chodit
- horší projevy říje, tedy chovatel hůře detekuje říje, koza není schopná ani ochotná pářit se,
Kulhavost je tedy jedním z problémů, kterému musí chovatel předcházet. Při péči o paznehty ale platí pravidlo přiměřenosti (pokud jsou paznehty neošetřované dlouhodobě, upravujte je postupně např. ve14 denních intervalech po částech, tj. min. ve 2 až 3 ošetřeních). Jak neošetření, tak necitlivé a neodborné masivní ošetření - ostříhání může vyústit v kulhání koz.

Péče o paznehty v bodech:

• jak vypadá pazneht, resp. v jaké podobě by měl být je možné vidět např. u narozených kůzlat
• kozám celoročeně ustájeným, chovaným v menším chlévě se paznehtí kontrolují a podle potřeby ošetřují častěji, a to než kozy, které mají aktivní pohyb - výběh, pastvina.

Úprava paznehtu

• před samotným ošetřením paznehtu u kozy je vhodné ji fixovat
• co si vše připravit - rukavice, nůžky, pilník, případně nůž
• pazneht řádně prohlédneme......

....otoky, bolestivá místa, tvar apod., kontroluje sei mezipaznehtí a to jemným pootevřením, při prohlídce odstraňujeme kaménky, nečistoty,zbytky zeminy, a to nejlépe nožíkem s tupou špičkou - např. příborový nůž,poté ostraníme přerostlou rohovinu, nejdříve vnější stěnu paznehtu (viz obrázek) - stěna rohoviny se při chůzi pod chodidovou část paznahtu podsouvá a roste směrem do středu, poté vnitřní,přerostlá rohovina boční stěny i špičky se odstraňuje obvykle nůžkami na paznehty, opatrnost je na místě, stejně jako pravidlo přiměřenosti, patková část paznehtu a další korektury paznehtu se obvykle ošetřují nožíkem a odstraňujeme velmi tenké plátky rohoviny,patka, stěna paznehtu a chodidlová část by měla být v rovině - úhel paznehtu při stání kozy - 45 °, koz se světlou stěnou paznehtu - pokud při odstraňování rohoviny vidíte, že rohovina je slabě narůžovělá,
pak již přestaňte s úpravou!, jinak by došlo při dalším snesení rohoviny ke krvácení,při poranění se používají desinfekční roztoky nebo sprej. My používáme Alamycin nebo bukový dehet. Pozor na hnilobu paznehtu - zvířata kulhající je vhodné nechat prohlédnout veterinárním lékařem. U paznehtu je nutné jeho ošetření (nůžky, nůž), poté se uskuteční desinfekce rány a její ošetření(veterinární přípravky, na hniloby se někdy používá i Chlumského roztok - na předpis je míchán v lékárně).